No, a když zabloudíš na ‚Tour de Bechyně‘ a přesto dojedeš do cíle v dobré náladě, ještě si vysloužíš mimořádnou cenu „za nejdelší absolvovanou trať“, nebo tak něco… :-) (Faktem je, že kdyby se nějaká taková drobnost na závodě nepřihodila, bylo by to až divný. Na to se pak nejvíc vzpomíná, z toho vznikají ty historky k táboráku).
21. 5. 2017 | Ivo Kovářík
reakce na: Karel Juráň (17. 5. 2017)
Já si taky myslim, že jinak asi závod proběhl normálně, že s tím pořadatelé mají vždycky dost starostí. Moje odbočka z trati je moje blbost, nikdo z toho dělat vědu nebude, stávají se horší věci a kdo má rád cyklistiku bude jezdit pořád. Mně to pomáhá na psychiku i fyzičku, takže u mě je to jasný. Spíš chci změřit síly s ostatníma holkama, jak jsme na tom. A to už snad poznám v některých dalších závodech :-)
17. 5. 2017 | Vladimíra Schmiedová
reakce na: František Macner (17. 5. 2017)
Má František pravdu, na prezenci jsem se nestihl dostavit a své přihlášení do závodu jsem řešil po telefonu. V prostoru startu a cíle jsem byl od čtvrt na jednu a řešil i jiné věci spojené se závodem. Myslím, že vydávání čísel nemělo mít žádný dopad na závod, pokud závodníkovi ještě nebylo vydáno přidělené číslo, nebo ho jednou za život zapomněl doma, nebo je prostě příchozí, tak mu pořadatel přidělí číslo jiné, tak aby byl závodník identifikovatelný v závodě. Jiný problém nevidím. Závod proběhl zdárně, František prokázal hodně velkou trpělivost, když se to na něj valilo ze všech stran, od závodníků dotazy, od místních stížnosti na naše parkování všude možně, od policie vyšetřování telefonického oznámení obyvatel. Tohle bych nepřál nikomu a klobouk dolů, vyhlášení brzké, v dobré náladě, občerstvení a ceny parádní. Takže za JALku díky všem pořadatelům ve Strakonicích, že se závod vůbec mohl uskutečnit a myslím si, že Vladimíra přijede i příští rok, neb jí to nedá, zjistit, za jaký čas tu trať vlastně zvládne. To bloudění je příhoda, která se stává celkem běžně, takže nejsi za exota, neboj vůbec ne! Když člověk jede trasu kterou zná, soustředí se na výkon a pak ani neřeší kudy má jet, takže třeba já jsem trať prolétl a ani nevím, kde a jak byly šipky a kde stáli nebo nestáli pořadatelé?! To je možná otázka i na ostatní účastníky, zda jim na závodě něco chybělo. Já až na můj pozdní příchod jsem byl spokojen, což není směrodatné.
17. 5. 2017 | Karel Juráň
reakce na: Vladimíra Schmiedová (17. 5. 2017)
Docela vás chápu, že jste z toho byla dost vykolejená, kdo by nebyl, kdyby byl poprvé na závodech. A bylo mi vás i trochu líto. Bohužel my jako pořadatelé závodu jsme v danou chvíli pro vás nemohli udělat víc. Problém byl v tom, že ředitel vaší JAL nebyl v dostatečně dlouhém čase před závodem (při prezentaci) tam, kde měl být. Vlastně nebyl na prezentaci vůbec. Sportu zdar a cyklistice obzvlášť!
17. 5. 2017 | František Macner
reakce na: František Macner (17. 5. 2017)
Nikomu nic nevyčítám. Jen jsem nevěděla co a jak, jak to chodí. Proto jsem se furt ptala a když nikdo nic nevěděl, tak jsem byla trochu vykolejená, ale to už je jedno. Pro příště už budu vědět.
17. 5. 2017 | Vladimíra Schmiedová
A měla jsem na mysli Třebohostice ne Třebotovice, mám toho poslední dobou moc:-))
17. 5. 2017 | Vladimíra Schmiedová
reakce na: Karel Juráň (16. 5. 2017)
Pro vítězství jsem určitě nepřijela, protože jsem nevěděla jak to všechno funguje a probíhá, když jsem se nikdy takových závodů neúčastnila, takže to spíš beru jako novou zkušenost. Číslo 6 vrátil můj přítel. Do Záboří jsem dojela v pohodě, ale nazpátek jsem asi v Třebotovicích odbočila blbě, nevím co mě to napadlo, moje blbost. Ocitla jsem se pak v Radomyšli a dojela jsem až do Strakonic. Tam mě vyzvedl přítel. Už je to pryč, najela jsem víc kilometrů, poznala okolí a budu si tu trasu už pamatovat do konce života:-)).
17. 5. 2017 | Vladimíra Schmiedová
reakce na: Vladimíra Schmiedová (16. 5. 2017)
Omlouvám se za spínáky na číslo, ale celá záležitost něla být v kompetenci Karlose, jako ředitele JAL. Startovní číslo měl pro vás vydat on a samozřejmě především být včas při prezentaci tak, aby k takovýmto věcem nedocházelo. Číslo jste dostala pouze náhradní na tento závod od ředitele ŠUACu, pořadatel není povinen vám přidělovat číslo, když jste přihlášená za JAL. Jinak to,že jste při závodech zabloudila je pouze nováčkovská daň, trať byla značena šipkami na silnici a jelo se stále po hlavní silnici. Cílový čas samozřejmě neodpovídá skutečnosti. Do dalších startů vám přeji více pozitiv a doufám, že při příštím startu u nás bude již vše v pořádku.
17. 5. 2017 | František Macner
Ahoj a pěkně postupně. Kolem Strakonic směrem na Blatnou je krásně, takže pokud jsi nepřijela hned pro vítěztví, tak prodloužit si závod o další výhled do kraje určitě nebylo chybou…:-) Pana Juráňe zahlédnout na závodech a ještě před startem, to je opravdový oříšek i pro zkušené a znalé závodníky, kdo mě zná dýl, tak už mě před startem raději nehledá!!! Většinou lítám hodně vysoko a rychle, abych vůbec stihl start!!! Číslo 664 opravdu máš a číslo šest bylo jen pro Strakonickou časovku. Pokud ho ještě máš, přišla si o zálohu na číslo a můžeš si ho nechat na památku prvního závodu. Dobrá tedy, Tvůj čas kolem jedné hodiny už známe z výsledků, tak teď tedy kolik km ti tedy za ten čas ukázal computer??? Když ostatní jeli dvacet? No a zdraví to je to nejdůležitější, ale hned po tom jsou hned další závody!!!:-))) Aaaaaa vo tom to jeee!!!
16. 5. 2017 | Karel Juráň
Vážení a milí. Všichni jsme se zasmáli, ale jede se dál. Závod se mi zdál krátký, tak jsem si ho trochu prodloužila :-)) Nicméně mě to neodradilo a určitě se ještě uvidíme na nějakých závodech. Škoda, že jsem nepoznala pana Juráně, když jsem se po něm ptala, nikdo mi nedokázal říct kde se nachází, který to je. Mám mít číslo 664 a dostala jsem 6, tak nevím jaké budu mít příště, ale to se všechno ukáže. Vše je jednou poprvé a hlavně, že jsem ve zdraví přežila a dostala se domů. Po poslední zkušenosti si s sebou pro příště vezmu sponky na číslo.Takže sportu a zvláště cyklistice zdar!!! :-)
16. 5. 2017 | Vladimíra Schmiedová